Zápisy jsou i u nás v plném proudu – Co má dítě umět, než nastoupí do školy? Rok co rok přibývá bázlivých rodičů, kteří požadují odklad – mají pocit, že to jejich dítě jednoduše nezvládne. A přitom mnohdy zcela zbytečně… Pro dítě pak mnohdy nastupuje potupa návratu do školky. Pojďme se společně podívat, jak poznat, že to zvládne!
Nebudeme vám podbízet informace o tom, co dětí mají umět, pojďme se zamyslet nad tím, jak a podle čeho poznat, zda dítě školu skutečně zvládne nebo ne.
První zdání klame
Příznaky školní nezralosti se nemusí vždy projevovat ihned po vstupu do školy nebo v lepším případě před ním. I školně nezralé dítě se často těší na školu, avšak po relativně krátké době jeho počáteční zájem opadá. Po nejasných počátečních obtížích může také dojít ke zřetelným projevům školní nezralosti až v průběhu školního roku nebo dokonce ve vyšších ročnících. Ty už však nebývají se školní nezralostí spojovány, nýbrž bývají nálepkovány k poruchám chování či učení. Takže taková nejasnost na začátku pak může způsobit potíže později.
Jedná se jak opotíže ve vnímání, myšlení, koncentraci, tak zájmu o činnost, či zvýšená afektivnost při překonávání neúspěchu aj. Má-li dítě dokončit činnost úkolového charakteru, jeví se jako nesamostatné a vyžaduje neustále přímé vedení učitelky. Při soustavnějších nárocích na samostatnou práceschopnost potom prožívá školu s napětím až odporem. A tady je už pozdě.
Jak poznat školní nezralost
Pro školně nezralé dítě jsou především charakteristické projevy základních znaků psychické a osobnostní struktury charakteristické pro mladší děti, tj. pro děti školkového věku.
Tím hlavním znakem je hravost dítěte. Ta převažuje v denních činnostech dítěte. Během dne dává přednost hraní si před činnostmi úkolového typu, tj. činnostmi vyžadující záměrnou koncentraci a pozornost a své dokončení.
V oblasti rozumových předpokladů pak přetrvávají předškolní způsoby vnímání, pozorování a myšlení. Tím se vyznačuje celostní vnímání (dítě neodlišuje detaily – zkuste mu dát nakreslit obličej), živá fantazie a silně afektivně podmíněné myšlení (tj. dítě si domýšlí a fantazíruje podle sebe, jak situaci vnímá a chce, aby podle něj byla, ne jak skutečně je).
Nezralé děti ještě nejsou schopny objektivnějšího způsobu zpracování podnětů, jaký vyžaduje škola. Staví se k požadovaným činnostem ze strany dospělého negativně. Ony chtějí dělat právě teď to a to, ale podle sebe. Zkrátka jen na co mají chuť. 
Když to vázne i jinde
I chování naznačuje, že je někde chyba. Nezralé dítě je emocionálně živé a nedokáže ovládat své emoce a afekty. Takové dítě bývá často emočně a afektivně labilní. Autoregulace (sebeovládání) v jednání je ještě nedostatečná. Takže dítě je přehnaně impulzivní, náladové, rozmarné, svéhlavé, egocentrické.
Ale pozor, neplést si obtížemi a důsledky nevhodné výchovy. Zde je velmi důležité, aby se rodiče snažili dosáhnout optimalizace jejich postojů.
Dalším projevem nezralosti je také řeč, vady ve výslovnosti, nesouvislý projev a malá slovní zásoba či chyby v skloňování, časování, osobě či rodu.
Resumé
Za základní příznaky naznačující školní nezralost dítěte lze považovat:
- neklid nebo naopak utlumené chování,
- impulzivní nebo naopak zdlouhavé projevy dítěte,
- nesoustředěnost, těkání a přebíhání mezi činnostmi a nedokončení žádné z nich.
Dalším varovným signálem může být celková neobratnost, nesamostatnost, zakřiknuté – ušlápnuté projevy, přecitlivělost, bázlivost a plačtivost. Ale také, pokud se dítě neumí podřídit autoritě (dospělému) a je vzdorovité. Varováním může být i špatný kontakt s učitelkou ve školce a ostatními a dětmi či dokonce agresivita vůči nim. V řeči jsou je potom vadná výslovnost hlásek a nesouvislý mluvní projev.
Hlavně nepanikařit
Pokud jste se objektivně zamysleli a ve výše uvedeném poznali zrovna své dítě, pak je na místě uvažovat o odkladu školní docházky nebo požádat o zařazení do přípravné třídy základní školy. Tady odklad skutečně může pomoci a je vyrovnávacím postupem.
Pokud ovšem ne, pak je odklad skutečně zbytečný a dítě školu bez obtíží zvládne. I když má vždy poslední slovo rodič, je třeba důvěřovat paní učitelkám ze školky či doporučením u zápisu. Není vhodné nechávat děti doma jen ze strachu. I dobře myšlený záměr s odkladem může u školně zralých dětí ublížit. Tím nejhlavnějším může být ztráta motivace a těšení se na školu nebo regrese v chování či stagnace ve vývoji.
A tak všem rodičům klademe na srdce „Hlavně nepanikařte!„, jednoduše zvažte, co je pro vaše dítě nejlepší, jedná se přecijen o startovní čáru ve vzdělání.
Může vás zajímat:
- Když jsem školu přežila já, zvládne to i mé dítě – Dnešní děti a nový přístup?
- Když rodičovská láska dusí… jak z toho ven? – Jak nebýt „Hyperprotektivní rodič“
- Biflování vs. učení – Kudy vede cesta? – Má mít biflování místo na moderní základní škole?
- ZÁPIS dne 12. dubna Základní škola MONTE – Co pro to musíte udělat?
