Šťastný ten, kdo může říci, že učení je pro něj zábava. My ostatní jej většinou bereme jako nutné zlo. Jen si vzpomeňte na své dětství. Mnohem více jsme si dali práci s tím, jak najít tu správnou kličku, metodu nebo tahák, abychom si zkrátili čas nad knihami a zápisky ze sešitů a přitom měli co nejlepší výsledky.
Biflování na základních školách
Biflování je ještě stále základním principem výuky v mnoha základních školách. Zejména na druhém stupni patří k těžišti práce. Osvojit si četné znalosti, množství učiva a probíranou látku (ne)pochopit. Následně ji prezentovat mechanickým výkladem při ústním zkoušení, memorovat nebo zvládnout test či písemku. Ale co je to „biflování“? Je to logické učení? Jak s učením souvisí?
Büffel – dřít jako bůvol!
Slovo biflování má dle Českého etymologického slovníku původ ve slově büffeln, tj. dřít jako buvol (Büffel). V laickém výkladu znamená „nadření si vědomostí do hlavy“.
Skutečně je toto princip vhodný pro školy dnešní doby? Potřebuje žák (dítě) množství vědomostí, když jsme přehlceni informacemi ze všech stran (viz předchozí článek „Když jsem to přežila já, zvládne to i mé dítě!„). Zatímco proces učení je podmíněn „zkušeností“ s přenositelností do praxe. Proces učení v sobě zahrnuje mnohem více než úmyslné učení nazpaměť. Výsledkem by mělo být vytváření souvislostí, pochopení příčin i následků.
Je to jinde jinak?
Jiný kraj, jiný mrav. Dalo by se říci. Podíváme-li se za hranice našeho státu, setkáme se se značnými rozdíly v učebních metodách. Velký důraz je však obecně kladen na samostudium studentů a četbu. Více můžete dozvědět z článku časopisu Studenta.
Učíme děti myslet a učit se
Naučit se něco nazpaměť a neporozumět tomu je asi stejně efektivní, jako snažit se zapamatovat si tisíc slabik nebo čísel. Trénujeme tím sice paměť, ale v reálném životě tato znalost nemá uplatnění. Chybí ji přenositelnost do života. Jsou sice věci, které se člověk prostě naučit musí, jelikož ale žijeme v informačním boomu a jsme přehlceni informacemi, mnohem důležitější je naučit děti, jak si informace vyhledávat, kde je vyhledat, ověřovat si je, rozlišovat mezi smyšlenými informacemi a fakty a umět s nimi pracovat.
Schopnost pracovat s informacemi však nutně potřebuje kritické myšlení. Právě kritické myšlení je jedna z premis demokratické společnosti.
Učení v Montessori škole
Nejen kritické myšlení, ale také samostatnost, odpovědnost, umět plánovat a umět se správně rozhodnout a nést důsledky za své jednání . To vše potřebujeme naučit děti, aby v dnešním světě uspěly.
Děti také musí vědět, že chybovat je lidské. A právě na těchto pilířích stojí učení v Montessori škole. Už od mateřské školy jsou děti vedeny k velké samostatnosti a odpovědnosti. Děti si uvědomují, že se učí pro sebe, znají své možnosti a hranice, a proto nemají potom problém přejít na vyšší stupeň školy.
Samostatná práce s pomůckami, které v sobě mají zabudovaný mechanismus kontroly, vede děti k překonávání se, k hledání řešení a dokončení úloh. Učení v souvislostech prezentované v projektech, doplněné o experimentování a objevování na základní škole, vede k pochopení podstaty učeného. Dítě se tak učí vlastní zkušeností, a tu mu už nikdo nevymaže. Vždyť o tom, že je citrón kyselý vás můžeme přesvědčovat, ale nemusíte nám věřit. Co znamená slovo kyselý, také stěží vydefinujete, takže pojďme citrón prozkoumat a ochutnat : )
Může vás zajímat:
- Zápisy na ZŠ: Zvládne to? Řekneme vám, jak to poznat! – Hlavní je nepanikařit!
- Když jsem školu přežila já, zvládne to i mé dítě – Dnešní děti a nový přístup?
- ZÁPISY do Mateřské školy MONTE – 3. a 10. května – Co pro to musíte udělat?
